Úvod O městě Aktuality Aktuality z města Zemřel plzeňský disident Jan Thoma

Zemřel plzeňský disident Jan Thoma

Ve věku 78 let zemřel v Plzni jeden z mála plzeňských signatářů charty 1977 Jan Thoma.

Kdo byl Jan Thoma?

Jeho osobnost přibližuje Plzeňan Jiří Kubík:

V pomlouvačném pamfletu s názvem Kdo to byl Jan Thoma? napsala v roce 1970 Plzeňská pravda o prvním politickém vězni Husákova režimu v Západočeském kraji Janu Thomovi, že mu byly KSČ, socialismu a SSSR vždy cizí. Bylo to asi jediné pravdivé tvrzení z celého článku. Jan Thoma byl odsouzen za psaní, rozmnožování a šíření letáků v závodě Jaderného strojírenství Škoda Plzeň i mimo něj. V jednom z těchto letáků srovnával Thoma Husákovy názory na cenzuru s názory Adolfa Hitlera. Za šíření Krieglova projevu na květnovém plenárním zasedání ÚV KSČ v roce 1969 byl odsouzen na rok nepodmíněně. Komunističtí kolaboranti s okupační mocí se mu mstili za jeho politické angažmá v létech 1968-9.

Přestože komunisté oficiálně vyhlašovali právo na práci, po propuštění z vězení Jan Thoma práci nesehnal. Oslovil celkem 24 zaměstnavatelů. Přesto byl okamžitě stíhán pro příživnictví. Až když upozornil prokuraturu na příkrý rozpor mezi oficiální tezí o právu na práci a svojí situací, byl na přímý příkaz prokurátora Anděla přijat u Pozemních staveb jako kopáč a až do roku 1989 pracoval jako železobetonář. Jako první Západočech podepsal Chartu 77. Zpočátku se mu nelíbilo, že se Charta nechce prohlásit za opoziční hnutí. Pro podpis se rozhodl, až když Rudé právo otisklo článek Ztroskotanci a samozvanci a komunisté rozpoutali kampaň, která Chartě udělala reklamu. V Chartě 1977 patřil názorově k menšinovému pravicovému křídlu.

Když okupační Rudá armáda na našem území umístila rakety s jadernými hlavicemi, podepsal Jan Thoma protestní petici. Když se ho estébáci ptali, proč nepodepsal petici proti americkým raketám, řekl jim, že ruské rakety míří na svobodný svět a americké na nesvobodný. Soudruzi jen nechápavě kroutili hlavami. V té době na něj nasadili 20 estébáků a několik svých agentů. Spis na Jana Thomu měl nakonec na 1 600 stránek. Je třeba si také uvědomit, že po podpisu Charty 77 museli mimopražští disidenti odolávat velkému tlaku StB osamoceni. Jan Thoma byl neustále sledován a často vyslýchán. Jeho dceři nedal uliční výbor doporučení do školky ve Skvrňanech. Za války zde nechali chodit do školky i dceru popraveného odbojáře, tvrdil Jan Thoma. V květnu roku 1989 spoluorganizoval shromáždění u pomníku padlých amerických vojáků. Ačkoliv byla akce nahlášena jako protifašistická, nebyla povolena. Přesto Jan Thoma osobně položil květiny k  pomníku.  Výsledkem byla pokuta 1 500 korun.

Po roce 1989 byl Jan Thoma ředitelem Úřadu na ochranu ústavy a demokracie v Plzni. Vývoj společnosti po roce 1989 považoval za převážně pozitivní. Zprvu se domníval, že vzhledem ke stavu naší společnosti po 50 letech nesvobody bude situace o mnoho horší. V důchodu se intenzivně zabýval také studiem historie a politiky. Jeho znalosti by mu mohl závidět mnohý odborník. Dvacet let dokázal odolávat svodům a nátlaku všemocné StB. To jej staví po bok těch několika málo odvážných, kteří se po roce 1989 mohli pochlubit tím, že se dokázali otevřeně postavit proti totalitnímu komunistickému režimu.

Zveřejněno: 23. 7. 2013, Mařanová Helena

Významné akce města Plzně

Blik Blik
22. 3. 2024 - 23. 3. 2024
Blik Blik
Hudební ceny Žebřík
5. 4. 2024 - 5. 4. 2024
Hudební ceny Žebřík
Smetanovské dny
7. 3. 2024 - 11. 4. 2024
Smetanovské dny
Treffpunkt
25. 4. 2024 - 27. 4. 2024
Treffpunkt
Rok české hudby v Plzni
1. 1. 2024 - 31. 12. 2024
Rok české hudby v Plzni