V Plzni se postupně buduje systém preference městské veřejné dopravy
Město Plzeň postupně buduje systém preference městské veřejné dopravy. Dříve se uplatňovala pouze u tramvajové trakce. Díky GPS přijímačům, kterými jsou od roku 2010 vybavena všechna vozidla veřejné dopravy, je možné preferovat také trolejbusy a autobusy. Funkčnost systému preference veřejné dopravy souvisí se změnou logiky příslušných řadičů světelného signalizačního zařízení. Ta byla provedena na většině křižovatek. U některých musí ještě dojít k úpravám dopravního řešení.
Stupeň automobilizace ve větších městech České republiky se neustále zvyšuje. „V Plzni vykonají automobily každý pracovní den řádově 300 tisíc jízd, což se zákonitě promítne do fungování veřejné dopravy. Kapacitu komunikační sítě snadno nezměníme, proto je v takové dopravní situaci pro zachování plynulosti a přesnosti veřejné dopravy preference všech jejích vozů důležitá,“ říká náměstek primátora Miloslav Šimák.
Dříve se preference uplatňovala pouze u tramvajové trakce. „Tramvaje se většinou přihlašují jen pomocí trolejových kontaktů. Detekce prováděná tímto způsobem není finančně tak náročná, a přesto je vysoce spolehlivá. Nevýhodou je jen obtížná změna polohy přihlášení a také se nemohou přenášet další informace, jako je požadovaný směr vozidla, číslo linky nebo zpoždění spoje,“ vysvětluje Jan Grohmann, specialista na světelnou signalizaci ze Správy veřejného statku.
Od roku 2010 jsou díky novému dispečinku všechna vozidla MHD osazena přijímači a systémem vysílání krátkých datových zpráv. Tyto takzvané radiové telegramy jsou základem rozvoje preference plzeňských autobusů a trolejbusů. Aby systém mohl pracovat, musí být na křižovatkách, které jsou řízeny světelným signalizačním zařízením, instalovány přijímače těchto datových zpráv. „V současné době jimi disponuje třicet křižovatek,“ doplňuje Grohmann.
„V principu jde o to, že vozidlo veřejné dopravy může vstoupit do řídicího systému křižovatky s předstihem a z přesně stanoveného místa zaslat požadavek na projetí. Podle aktuální fáze cyklu řízení je mu pak zelená ´podržena´ nebo cyklus pozměněn tak, že vozidlo může projet křižovatkou bez zbytečného čekání,“ popisuje Jan Grohmann. Zvýšení průměrné rychlosti může vést mimo jiné ke snížení počtu vozidel nutných k obsluze linky, a tím i k úspoře provozních nákladů. „Pro úspěšnou preferenci pomocí signálního programu se požaduje přesnost identifikace polohy vozu v řádu jednotek metrů, respektive jedné sekundy,“ dodává Grohmann.
Aby byl systém preference vozů veřejné dopravy funkční, je nutné změnit logiku řízení příslušných řadičů světelného signalizačního zařízení. Upravena je již většina plzeňských křižovatek, kde byl systém nainstalován, například E. Beneše – 17. listopadu, Klatovská – Dobrovského, Borská – Němejcova, Koterovská - Sladkovského, Karlovarská – Na Chmelnicích, Folmavská – U Panasoniku, Folmavská – U Nové Hospody nebo Dlouhá – Revoluční.
Úpravy dopravního řešení s cílem vylepšit preferenci autobusů a trolejbusů se aktuálně připravují pro tyto křižovatky: Lidická – alej Svobody, Lidická – Studentská, Plaská – Okounová, Karlovarská – alej Svobody, Karlovarská – Gerská, Nepomucká – Jasmínová a Folmavská – U Letiště.
