U pamětních desek na radnici položili američtí a belgičtí veteráni květiny

Program plzeňských oslav konce druhé světové války pokračuje druhý den v Plzni. Kromě nabitého programu, který mají nejcennější hosté Slavností svobody, tedy američtí a belgičtí veteráni, se zúčastnili i vzpomínkového setkání u pamětní desky Bratrstva 17. praporu belgických střelců a desky věnované 16. obrněné divizi americké armády v prostorách schodiště plzeňské radnice. Přítomni byli také zástupci města Plzně, primátor Martin Zrzavecký, první náměstek Martin Baxa a náměstkyně Eva Herinková. Do západočeské metropole u příležitosti oslav přijeli také velvyslankyně Belgického království v České republice J. E. François Gustin a velvyslanec Spojených států amerických J. E. Andrew Hirsch Schapiro, které před vzpomínkovým aktem přijal primátor města.

„Dovolte mi, abych vás přivítal v prostorách naší starobylé radnice, která se stala během staletí mlčenlivým svědkem mnoha důležitých událostí. Byly to události krásné, dojemné, ale i smutné a tragické. Mezi ty nejtíživější patří ponižující okupace Československa i našeho města nacistickým Německem. Mezi ty nejradostnější pak okamžiky, kdy tato radnice byla svědkem povstání Plzeňanů, kteří se statečně postavili německým okupantům, a svědkem nádherných a dojemných momentů, kdy jste do Plzně dorazili vy, američtí a belgičtí vojáci, abyste osvobodili naše město. A dnes je radnice opět svědkem dojemných a milých chvil, kdy se s vámi setkáváme na místě, jenž je zasvěceno právě vám,“ řekl náměstek Martin Baxa ve svém proslovu. Vzpomenul mimo jiné na ty, kteří do Plzně po roce 1989 pravidelně jezdili a kteří už bohužel nikdy nepřijedou. „Vy všichni jste pro nás přátelé i hrdinové, které máme uložené ve svých srdcích. Vítejte na místě, které je tak úzce spojené s historií našeho města a jež je navždy spojené i s vámi,“ doplnil náměstek.

Za belgické veterány promluvil u pamětních desek José Schindfessel. „Přijetí a vděk je stejný jako v roce 1945, kdy jsme projížděli městem a lidé všude plakali radostí. Viděli jsme ale i smutek, zničené domy, mrtvé lidi, obrázky, které dnes připomínají Sýrii nebo Gazu. Do Plzně přijíždím každý rok nejen proto, abych se setkal se svými přáteli a lidmi, jež nás oslavují jako osvoboditele, ale i z toho důvodu, aby naše vzpomínky zůstaly stále živé a abychom přinášeli poselství mladé generaci. Egoismus a rasismus, nenávist k odlišnostem, to všechno způsobuje pouze smrt. Naopak tolerance, solidarita, zájem o druhé a o to, co nám odlišného mohou přinést, to jsou prostředky, kterými můžeme dosahovat osobního i kolektivního rozvoje,“ uvedl José Schindfessel.

Americký válečný veterán Earl Ingram poděkoval, že se včera i dnes mohl zúčastnit několika vzpomínkových setkání, jež jsou součástí Slavností svobody, a také zavzpomínal na dobu před 71 lety. „V květnu roku 1945 jsme každý, tedy naši belgičtí spolubojovníci a my, Američané, bojovali v jiných jednotkách. Ale když jsme se v roce 1995 poprvé po 50 letech setkali, to půlstoletí vůbec nehrálo roli. Byli jsme tehdy bratry ve zbrani a jsme jimi i dnes,“ dodal.

Čest vojáků, kteří přinesli Plzeňanům v roce 1945 svobodu, uctili hosté i zástupci města položením květin u pamětních desek. Před americkými a belgickými veterány je nyní nabitý program, během kterého se zúčastní i dalšího vzpomínkového setkání dnes v 16 hodin u památníku generála Pattona.

Text: Eva Kriegerová