Svobodné rozhlasové vysílání si lidé připomněli u soutoku řek Radbuzy a Mže

Pamětníci, bývalí rozhlasoví zaměstnanci a další hosté, široká veřejnost i zástupci města se dnes sešli u soutoku řek Radbuzy a Mže ve Štruncových sadech, aby si připomněli okamžiky prvního svobodného rozhlasového vysílání v českém jazyce na území města Plzně. Na stejném místě, na takzvané Obcizně, se podařilo 5. května 1945 ve 12:05 hodin Karlu Šindlerovi, učiteli na gymnáziu a vedoucímu odbojové skupiny, se svými spolubojovníky po dramatickém boji německou vysílačku obsadit.

„To, co se zde odehrálo 5. května, bylo opravdu velké hrdinství. Karel Šindler a jeho kolegové velmi riskovali, ukázali obrovský kus odvahy, když dobyli německou vysílačku. Díky nim se Plzeňané dozvěděli, že Američané přijeli do města, a povstali proti německé posádce. Chtěl bych proto poděkovat Českému rozhlasu a všem, kteří se na svobodném vysílání z Plzně podíleli,“ uvedl první náměstek primátora Martin Baxa.

K dnešnímu vzpomínkovému setkání byla postavena replika středovlnného vysílače německé Luftwaffe a účastníci mohli vyslechnout dobové zvukové nahrávky či výzvu plzeňského loutkáře Josefa Skupy v podání Tomáše Šolce obyvatelstvu, aby rozhlasu darovali koberce, pytloviny či juty pro zvukovou izolaci, gramofonové desky, zvonečky, gongy, trubky, klaksony pro zvukové efekty.

Město Plzeň usilovalo o zřízení vlastní vysílací stanice už ve 20. letech 20. století. Západočeský radioklub v Plzni svolal na 8. května 1926 jednání, z něhož vzešel požadavek na zřízení vysílačky. Poštovní správa ale oznámila, že při mezinárodním dělení vlnových délek došlo na Československo pouze šest vln, které už jsou obsazeny. Ironií osudu se Plzeň svého vysílače dočkala až ve válečných letech. Německá Luftwaffe tehdy zřídila v Plzni 500watový středovlnný vysílač na soutoku Radbuzy a Mže, aby vysílal zprávy o poloze a pohybu bombardovacích letadel a na jiné vlně pak rušil české vysílání BBC. Jeho obsazení českou odbojovou skupinou vedenou Karlem Šindlerem mělo pro potlačení posledního odporu ustupujících Němců velký význam. Zabránilo předčasnému krveprolití a umožnilo řídit obranu a útok proti německým okupantům. Na místě soutoku plzeňských řek je od 28. října 2013 trvale umístěna pamětní deska připomínající tyto události.

První slova, která budoucí ředitel rozhlasu Karel Šindler pronesl do éteru, byla: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří. Nechť žije svoboda, nechť žijí naši spojenci. Oznamuji všem obyvatelům Československé republiky, že pancéře 16. divize jsou na náměstí Republiky v Plzni. Viděl jsem je na vlastní oči přijíždět, pancéře ze Západu. Slyšel jsem hukot tankových motorů, podával jsem ruku americkému důstojníku. Slyšel jsem americký hovor, po šesti letech hrůzy a utrpení, po šesti letech nacistické hrůzovlády jsme svobodni. Americké pancéře jsou na náměstí Republiky. Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří. U mikrofonu doktor Karel Šindler. Volám Prahu, volám Prahu. Americké pancéře opouštějí Plzeň a jedou směrem na Rokycany. V Praze je možno očekávat čela pancéřů během dvou hodin. Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří.“