Stanovisko města Plzně ke kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu
Město Plzeň odmítá zkreslující pohled Nejvyššího kontrolního úřadu na investiční akce spojené s projektem Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Investice do kulturní infrastruktury jsou jen jednou z částí projektu, podstatně větší dopad a vliv na rozvoj města měla jeho programová část, která proběhla úspěšně. Projekt měl nezpochybnitelný přínos, pomohl zpropagovat Plzeň a její turistické cíle, město registruje výrazné množství pozitivních ohlasů, a to například i z prostředí Evropské komise. Západočeská metropole se dostala na stránky prestižních deníků i průvodců, je novým cílem zahraničních turistů, což bude mít dlouhodobý multiplikační i ekonomický efekt pro municipalitu i podnikání.
Vydanou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu vnímá město Plzeň jako jednostrannou, bez znalosti projektu jako celku. Na jednotlivá zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu uvedená v materiálu nazvaném Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/04 Peněžní prostředky určené na přípravu a realizaci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 reaguje město Plzeň následovně.
1. Dle NKÚ: Město Plzeň ani v pokročilé fázi realizace IPRM – PEHMK nerozhodlo o tom, které dílčí projekty budou realizovány a které nikoliv. V roce 2013 a 2014 došlo k významným změnám v seznamu dílčích projektů určených k realizaci. Pro realizaci IPRM – PEHMK bylo schváleno postupně 17 dílčích projektů, z nichž skutečně realizováno bylo pouze 11.
Město Plzeň: Je potřeba zdůraznit, že seznam projektů uvedených v Integrovaném plánu rozvoje města „Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015“ (dále „IPRM“) byl indikativní, neobsahoval pouze projekty města, ale také projekty jiných subjektů a město se nikdy nezavázalo k realizaci všech těchto projektů, ale k naplnění závazných indikátorů. Závazně schváleno k realizaci v rámci finanční alokace na IPRM bylo celkem 11 projektů (z toho 9 projektů města), nerealizovány byly pouze dva projekty - 4x4 Cultural Factory Světovar a Archiv Světovar. Mezi realizované projekty města patří Novostavba divadla v Plzni, Relax centrum Štruncovy sady, Divadelní terasy – úprava Jihozápadní části sadového okruhu, Lochotínský park, Revitalizace uliční sítě historického centra města Plzně – část I. Riegrova, Dominikánská, Revitalizace uliční sítě historického centra města Plzně – část Rekonstrukce TT Pražská – U Zvonu v Plzni, Rekonstrukce Lochotínského amfiteátru. Dále byly nad rámec finanční alokace IPRM realizovány další čtyři projekty, které byly součástí IPRM, a sice projekt Rekonstrukce Františkánského kláštera, Komunikační kampaň ke kandidatuře města Plzně na titul EHMK, projekt Plzeň – výtvarná a Greenways. Podstatný je fakt, že počet realizovaných projektů není závazným indikátorem IPRM. Veškeré závazné a Řídícím orgánem ROP Jihozápad (dále „řídící orgán“) schválené indikátory IPRM, které jsou rozhodujícím měřítkem úspěšnosti realizace, byly naplněny a město tak dostálo svým závazkům.
2. Dle NKÚ: V důsledku nepřipravenosti investičních projektů IPRM – PEHMK nevyčerpalo město Plzeň významnou část alokace peněžních prostředků. Při kontrole NKÚ bylo zjištěno, že se jedná o částku převyšující 6 mil. eur, což činí přibližně ⅓ schválené alokace.
Město Plzeň: Jedná se o zkreslený závěr, ze kterého vyplývá nepochopení způsobu čerpání prostředků IPRM v rámci ROP Jihozápad. V prvé řadě je potřeba uvést, že ačkoli alokace je ve smlouvě o IPRM uvedena v euro, samotné čerpání dílčími projekty probíhá v korunách. Například v době schvalování IPRM (rok 2008) se dle tehdejšího směnného kurzu Kč/EUR předpokládala celková alokace na realizaci IPRM 358 milionů korun a dle tohoto předpokladu se také odvíjel rozsah projektové přípravy akcí. Řídící orgán stanovoval pro jednotlivé výzvy IPRM tzv. pomocný kurz, který byl pro příjemce závazný. Například v květnu 2012, kdy město požádalo o dotaci na projekt Novostavba divadla v Plzni, byl tento kurz v rámci 15. výzvy stanoven na 21 Kč/EUR, ačkoli reálný kurz byl v té době 25,7 Kč/EUR. Tento postup ze strany řídícího orgánu zajišťoval na jednu stranu obranu proti přečerpání alokace na IPRM, ale na druhou způsoboval zadržování alokovaných prostředků, které mohly být ve větší míře využity např. na zmíněný projekt Novostavba divadla v Plzni. Dalším důležitým faktorem byl vývoj směnného kurzu Kč/EUR, na který měla významný vliv intervence ČNB v roce 2013. V důsledku oslabení koruny se reálně zvýšila alokace IPRM v korunách.
Neméně důležitým prvkem byl stav cen stavebních prací, které zaznamenaly přibližně od roku 2009 významný pokles. Z toho důvodu došlo k významné úspoře nákladů na jednotlivé projekty oproti předpokládaným rozpočtům. Například úspora u projektů v rámci poslední 32. výzvy, které byly realizovány v letech 2014 – 2015, činí 40 % oproti rozpočtovaným nákladům.
Jedním z důvodů nedočerpání prostředků na straně města, který má souvislost s přípravou investic v rámci IPRM, bylo odstoupení od realizace projektů „4x4 Cultural Factory Světovar“ a „Archiv Světovar“. Zde je však nutné zdůraznit, že příprava obou akcí probíhala v souladu s pravidly ROP Jihozápad tak, aby byla dodržena mezní lhůta pro realizaci projektů IPRM. Pro oba projekty byl řádně vybrán zhotovitel stavby, se kterým byla uzavřena smlouva o dílo garantující dokončení v dostatečném předstihu před závazným termínem pro ukončení realizace veškerých projektů IPRM. Důvodem pro odstoupení od realizace projektů bylo zjištění závažných ekologických zátěží, které znemožnily realizaci obou akcí ve stanoveném čase. O této skutečnosti město Plzeň obratem informovalo představitele řídícího orgánu a ve spolupráci s nimi řešilo nastalou situaci. Nevyčerpané finanční prostředky byly přesunuty na jiné projekty ROP Jihozápad a následně vyčerpány, o čemž svědčí i úspěšnost tohoto operačního programu, jako druhého nejlépe čerpajícího operačního programu v programovém období EU 2007-2013.
Z výše uvedeného vyplývá, že město mělo jen omezené možnosti ovlivnit vyčerpání alokované částky v euro, neboť jednotlivým projektům byly přidělovány částky v korunách. Vlivem výše uvedených okolností se především v posledních třech letech realizace IPRM významně zvýšila disponibilní částka v Kč oproti období, ve kterém byl IPRM zpracován a následně schválen (tj. rok 2008). V této optice se reálné celkové čerpání dílčích projektů IPRM ve výši 341 mil. Kč zdaleka nejeví jako významné nevyčerpání prostředků, zvláště pokud přihlédneme k výše zmíněné původně předpokládané částce ve výši 358 mil. Kč.
3. Dle NKÚ: Stanovené indikátory projektů neměly reálnou vypovídací schopnost. RR nestanovila reálné ceny za jednotky indikátorů projektů. Optimální částky dotace vypočítávané RR na základě stanovených indikátorů byly ve významném rozporu s rozpočty projektů a některé projekty byly neopodstatněně kvalifikovány jako mimořádně hospodárné. Přitom smyslem indikátorů projektů bylo zejména měření cílů projektu, využití při hodnocení projektů či posouzení dosažených efektů a případně kvality projektu.
Město Plzeň: Toto kontrolní zjištění směřuje vůči Regionálnímu operačnímu programu Jihozápad a město Plzeň jej tak nebude jakkoliv komentovat.
4. Dle NKÚ: NKÚ zjistil, že v některých případech věcného hodnocení projektů nebyla výše bodů přidělených hodnotiteli RR opodstatněná. V přidělování bodů byly zjištěny významné disproporce. Tyto skutečnosti nesvědčí o objektivním hodnocení projektů.
Město Plzeň: Toto kontrolní zjištění směřuje vůči Regionálnímu operačnímu programu Jihozápad a město Plzeň jej tak nebude jakkoliv komentovat.
5. Dle NKÚ: NKÚ nebyl oprávněn s ohledem na platné znění zákona o NKÚ provést v rámci projektu výstavby nového divadla kontrolu 75 % výdajů.
Město Plzeň: Město Plzeň v rámci uskutečněné kontroly ze strany NKÚ poskytlo tomuto kontrolnímu orgánu veškeré jím požadované doklady a informace. Městu Plzni tedy nemůže být nijak vytýkáno, že NKÚ mohl provést kontrolu jen 25 % výdajů, a proto je toto konstatování v závěru kontrolní zprávy vůči kontrolovaným subjektům naprosto irelevatní.
6. Dle NKÚ: Město Plzeň v několika případech nedodrželo zákon o veřejných zakázkách. Jednalo se zejména o nedostatky při dodržování zákonných lhůt. RR vyčíslila v rámci kontrolovaných dílčích projektů v důsledku všech zjištěných nedostatků krácení dotace v celkové výši 74 997 404 Kč.
Město Plzeň: NKÚ konstatuje, že závažné nedostatky v zadávacích řízeních v rámci projektů Nové divadlo a Relax centrum Štruncovy sady byly zjištěny auditním orgánem Ministerstva financí a na základě toho Regionální rada stanovila celkové krácení dotace ve výši 65.064.025 korun u projektu Nového divadla a 9.933.379 korun u projektu Relax centrum Štruncovy sady. Statuární město Plzeň se proti krácení dotace ze strany ROP aktivně brání, a to podáním odvolání proti platebním výměrům, když o podaných odvoláních dosud nebylo ze strany Ministerstva financí ČR rozhodnuto. Dále je v kontrolním závěru uvedeno, že NKÚ zjistilo další nedostatky v procesu zadávání veřejných zakázek, a to nepřezkoumání námitek jednoho ze stěžovatelů procesním postupem stanoveným zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a neuvolnění jistoty některých uchazečů v zákonem stanovené lhůtě u projektu Nového divadla a odeslání oznámení o zadání zakázky k uveřejnění s ročním zpožděním u projektu Relax centrum Štruncovy sady. U obou těchto akcí chápe město pochybení pouze jako administrativní, kdy procesní práva uchazečů o veřejnou zakázku však porušena nebyla, toto pochybení nebylo ze strany kontrolních orgánů sankcionováno a městu Plzeň nevznikla žádná škoda.
7. Dle NKÚ: Město Plzeň nedodržovalo podmínky stanovené RR ve smlouvách o poskytnutí dotace, které se týkaly řádného oznamování změn v projektech, přičemž v některých případech se jednalo o zásadní změny projektu spočívající ve změnách výše výdajů projektů a termínů realizace staveb.
Město Plzeň: Z pohledu povinnosti hlášení změn si je město vědomo, že při rigidním výkladu pravidel ze strany kontrolního orgánu nebyly některé změny hlášeny ve stanovených termínech. Tento postup však byl v uvedených případech ze strany řídícího orgánu akceptován. Trváme na tom, že se jedná o změny z kategorie nepodstatných, tedy že jde o čistě formální pochybení. Ve všech uvedených případech se jedná o změnu vyvolanou zadávacím řízením, kdy předpokládaný rozpočet projektu v žádosti o dotaci se snížil na základě výsledku zadávacího řízení. Jedná se o změnu, která nastává mimo vůli žadatele a nemůže být z logiky věci předmětem schvalovacího procesu ze strany řídícího orgánu. Tato změna byla u všech realizovaných projektů hlášena vždy v nejbližší monitorovací zprávě a tento postup nikdy nebyl ze strany řídícího orgánu rozporován. Během roku 2013 byl navíc ze strany řídícího orgánu nastaven proces sledování změn rozpočtu u jednotlivých projektů IPRM formou pravidelného reportingu. Tento způsob komunikace již byl doložen během kontroly NKÚ.
