Před čtvrt stoletím vznikla Městská památková rezervace Plzeň
Ilustrační fotografie
Plzeňské historické jádro bylo prohlášeno nařízením vlády městskou památkovou rezervací 19. dubna 1989. Plzeň se tak dostala do výsostného klubu nejvýznamnějších měst České republiky.
Regenerace historického jádra pokračuje již 25 let. Mnozí si nyní těžko vybaví původní zchátralý stav domů, jejich průčelí a dvorů, zanedbaný sadový okruh či asfaltové náměstí. Změna k lepšímu, která se zde uskutečnila, je nepřehlédnutelná. Výsledky tohoto procesu zaujaly i zahraniční komisaře při výběru kandidáta na titul Evropské hlavní město kultury 2015.
V roce 2009 připomněla 20. výročí Městské památkové rezervace Plzeň výstava ve Smetanových sadech, kde byly na fotografiích prezentovány úpravy prostředí a domů v historickém jádru. Jeho obnova ale pokračovala i v dalších pěti letech. K významným počinům na veřejných prostranstvích patří dokončení úpravy části okružních sadů, takzvaných plzeňských Benátek, vrácením vodní plochy do míst, kudy po staletí protékala voda v Mlýnské strouze. Současně byl opraven jediný dochovaný opevňovací barokní prvek, bastion z poloviny 17. století. V přilehlé části sadů 5. května přibyly herní prvky pro děti. V létě 2010 byly instalovány nové kašny na dokončené a vydlážděné náměstí Republiky. I nadále mají své zastánce a odpůrce, ale postupem času se již stávají nedílnou součástí historického jádra. V roce 2012 se po dlouhých letech příprav dočkala výměny povrchů Perlová ulice a okolí Pivovarského muzea. Na vozovku a chodníky se vrátila dlažba, byly sem instalovány historické lampy. Nejenže se tak vylepšilo prostředí kolem významných turistických cílů, ale propojily se již dříve obnovené úseky v sadech 5. května a Rooseveltově ulici. Loni skončila úprava celé Veleslavínovy ulice. Budovy pedagogické fakulty a krajského soudu tak nyní obklopuje důstojné prostředí. Součástí rekonstrukce bylo také osazení historických konzolových lamp na jejich průčelních fasádách.
Z opravených objektů je nejvýznamnější dokončení obnovy areálu františkánského kláštera, kde našlo od roku 2012 své místo Muzeum církevního umění plzeňské diecéze. Zvláště je nutné vyzdvihnout obnovu Rajského dvora s restaurovanými gotickými omítkami, ambity s kapitulní síní a interiéry klášterní knihovny. Nelze nezmínit práci Ateliéru Soukup a architekta Jana Soukupa, který byl iniciátorem vzniku tohoto muzea i celkové koncepce obnovy areálu kláštera. Finančně se na jeho opravě významně podílelo město Plzeň. Z jeho rozpočtu byla dále uhrazena oprava domu na náměstí Republiky 23, kde v roce 2009 vzniklo Muzeum loutek. Byla tak završena dlouholetá snaha o vytvoření trvalé připomínky zdejší bohaté loutkářské tradice a osobností Josefa Skupy a Jiřího Trnky.
Zásadní jsou rovněž aktivity vlastníků jednotlivých domů, kteří pomáhají dotvářet obraz města a uchovávat nejdůležitější urbanistickou a architektonickou strukturu historického jádra opravami svých nemovitostí. V posledních pěti letech byly obnoveny fasády domů například v Bezručově ulici 2 a 4, na náměstí Republiky 16, 19, 22, v Dominikánské 4, Pražské 7, Prešovské 18, Perlové 4, Veleslavínově 12, 24, 26, 36 a 38. Dále byly zrestaurovány některé renesanční či barokní portály v parterech domů v Pražské ulici 7 a 11 či v Perlové 14. Konečně začala celková oprava domu na náměstí Republiky 24, kde zatím došlo k částečné obnově průčelní fasády. Vnitřní úpravy budou dokončeny ještě letos. V průběhu roku má začít obnova domu na náměstí Republiky 5, a to opravou průčelní fasády. Na řadu úprav nemovitých kulturních památek poskytl dotace odbor památkové péče magistrátu.
„I letos počítáme s podporou několika stavebních úprav v památkové rezervaci. Na co se lze zcela jistě těšit, je zpřístupnění zrestaurovaného interiéru Staré synagogy ve dvoře domu ve Smetanových sadech 5. Židovská obec počítá s využitím těchto prostor pro kulturní a výstavní účely,“ sděluje vedoucí odboru památkové péče magistrátu Petr Marovič. Je jistě dobrou zprávou, že období mezi roky 2009 až 2014 výrazně přispělo či ještě přispěje k další obnově historického jádra. „Cílů je ještě řada. Stačí zmínit úpravu okružních sadů pod Divadlem J. K. Tyla, pěší zónu v Riegrově ulici, dokončení úprav ulic historického jádra, kde dosud nebyly obnoveny povrchy a instalováno historické veřejné osvětlení či nekončící udržovací práce na domech, které již byly před lety opraveny nebo na rekonstrukci ještě čekají,“ připomíná Petr Marovič, který pevně věří, že regenerace Městské památkové rezervace Plzeň bude pokračovat v obdobné míře, protože bez udržení odkazu minulosti není na čem stavět v přítomnosti i budoucnosti.
