Plzeňský rozhlas po okupaci Rudou armádou v srpnu 68 jako poslední šířil svobodné informace

Plzeňské studio tehdejšího Československého rozhlasu sehrálo důležitou roli při informování občanů o událostech, které se staly 21. srpna 1968, tedy přesně před 45 lety. Poté co přestala vysílat Československá televize a svobodné vysílání rozhlasu z Prahy bylo znemožněno, stal se zdejší rozhlas poslední stanicí v zemi, která šířila svobodné informace. Jeho technikům se podařilo zprovoznit a poměrně dlouhou dobu udržet rozhlasovou štafetu mezi jednotlivými regionálními studii. Plzeňský rozhlas byl napojen i na krátkovlnné vysílače, takže měl dobrou slyšitelnost v zahraničí. Jeho nezávislost bránila tehdy „živá“ barikáda lidí, především studentů, kteří před budovou několik dní přebývali a byli odhodláni ji hájit  proti okupantům.

„Český rozhlas a jeho předchůdce Československý rozhlas hrál v našich dějinách několikrát klíčovou roli. I v srpnu 1968, po desetiletích nesvobody v nedemokratickém režimu, se postavil na odpor proti okupaci,“ uvedl při vzpomínkovém setkání u pamětní desky v budově rozhlasu na náměstí Míru primátor Martin Baxa.

„Je důležité nevzpomínat pouze na politické události té doby, ale připomínat si statečnost statisíců tehdejších obyvatel Československa, kteří se rozhodli postavit proti nesvobodě a dokázali, že svoboda je hodnota, která je důležitá. Postavili se na odpor nepříteli, o kterém věděli, že mu není možné účelně čelit,“ řekl primátor.

Fotogalerie