Plzeň si připomněla bombardování spojenců z dubna 1945
Fotografie: Z. Vaiz
V Plzni na Doubravce si ve čtvrtek 17. dubna připomněli 80. výročí náletu spojenců na Plzeň. V noci na 17. dubna 1945 totiž britské letectvo zaútočilo na seřaďovací nádraží při Jateční třídě a také na hlavní nádraží. I když byla místa označena tunami světlic, bylo zasaženo také mnoho domů v okolí Jateční třídy, na Letné a Doubravce. Odhaduje se, že tehdy přišlo o život nejméně 624 lidí a přes čtyři sta lidí bylo zraněno. Jejich památku v den výročí, tedy ve čtvrtek 17. dubna, připomněly pietní akty na třech místech v Plzni Doubravce.
Čest památce obětí vyjádřila za město Plzeň náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová, zúčastnili se i zástupci čtvrtého plzeňského obvodu, Plzeňského kraje, Krajského vojenského velitelství Armády ČR, Policie České republiky, Městské policie Plzeň, příbuzní obětí a další hosté.
Pietní akty se konaly u památníku na Letné, u Jateční ulice a na Habrmannově náměstí.
Bombardování seřaďovacího nádraží při Jateční třídě přežil jako jeden z mála Jindřich Fiala, který se s rodinou dva roky před bombardováním přesunul právě do zdejší kolonie. „Strýc zabouchal na okno a křičel na nás, že je to strašný a že musíme do krytu. Bylo slyšet hrozné hučení, strašně jsem se bál. Tatínek mě schoval pod necky, do krytu jsme to nestihli,“ popisuje chvíle hrůzy dnes pětaosmdesátiletý Jindřich Fiala. Tehdy mu bylo pět let, neznámí studenti ho vyhrabali ze sutin a odnesli do 500 metrů vzdáleného krytu. Jeho otec nepřežil, desetiletá sestra také ne. Matka byla těžce zraněna a na následky zranění brzy zemřela. Přežil jen strýc a nevlastní bratr.
17. dubna 1945 se během náletu seřaďovací nádraží podařilo zničit a výrazně poškodit hlavní nádraží. Tím byla přerušena železniční doprava. O život také přišlo několik desítek německých vojáků a civilních uprchlíků z hlavního nádraží a okolí. 18. dubna byl proveden další útok, který dopadl na Slovany a 25. dubna byly kromě plzeňské Škodovky zasaženy také Skvrňany a Karlov. Tehdy zahynulo dalších zhruba dvě stě lidí.
Editace textu: Monika Krausová