Pavla Janovská: Úřad práce je tady pro každého
Úřad práce má širokou nabídku programů pro zaměstnance i zaměstnavatele. Nabízí skupinovou i individuální podporu a širokou nabídku rekvalifikačních kurzů, do nichž se mohou hlásit i lidé, kteří aktuálně zaměstnaní jsou. V rozhovoru o chodu úřadu práce, jeho digitalizaci i o možnostech rekvalifikací informuje ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce v Plzni Pavla Janovská. V jejím čele stojí od ledna 2024. Chod Úřadu práce i jeho proměnu zná velmi dobře. Jako informatička do něj nastoupila po absolvování Západočeské univerzity v Plzni a prošla několika pozicemi. Přinášíme rozhovor z listopadových Radničních listů.
Pavla Janovská. Fotografie: M. Chaloupka
Když někdo přijde náhle o práci, co má udělat a s čím mu pomůžete?
Ze zkušenosti mohu říci, že takové případy, kdy klient přijde o práci náhle bez výpovědi a ztráta zaměstnání je tak opravdu nečekaná, jsou méně časté. Zpravidla běží dvouměsíční výpovědní lhůta. V tomto případě je možné se zaevidovat jako zájemce o zaměstnání, což je druh evidence, kdy klient sice nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale může využít většiny služeb poskytovaných úřadem práce, například rekvalifikace nebo jiné vzdělávací kurzy nebo účast v projektu OUTPLACEMENT II, který je připraven právě pro pomoc propouštěným zaměstnancům a poskytuje řadu výhod, zejména při hromadném propouštění.
Když už je člověk bez práce, co má udělat?
Pokud se klient již ocitne bez práce, pak doporučuji se co nejdříve zaevidovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Registrace je možná on-line přes klientskou zónu Jenda, jejímž prostřednictvím lze také dokládat veškeré potřebné dokumenty a sledovat stav žádosti. S ohledem na získání podpory v nezaměstnanosti je nejlépe se na úřadu práce zaevidovat nejpozději do 3 dnů po skončení pracovního poměru. Každého zaevidovaného klienta se ujmeme a poskytneme mu služby podle jeho potřeb. Obvykle se jedná o poradenství, vyhledávání vhodných pracovních míst, vzdělávací kurzy nebo příspěvek na zahájení podnikání.
Co je klientská zóna Jenda?
Jejím prostřednictvím lze registraci, dávky a příspěvky vyřídit z domova, a to ať již se jedná o podporu v nezaměstnanosti, nebo o dávky hmotné nouze a státní sociální podpory. Do klientské zóny Jenda lze vyfotit nebo vložit všechny potřebné dokumenty a lze v ní také sledovat, ve které fázi žádost je. Když se člověk s Jendou naučí pracovat, může jeho prostřednictvím vyřídit téměř vše a na Úřad práce se dostavit jen na osobní konzultace, a i ty si může domluvit na konkrétní termín, takže vše má bez čekání.
Jaká je současná situace ohledně nezaměstnanosti v Plzni?
Ke konci září 2025 činila nezaměstnanost v Plzni 3,5 procenta. V absolutních číslech se jedná o 5 177 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo téměř 57 procent žen a aktuálně máme zveřejněno 2 299 volných míst. Situace zůstává trvale pod celorepublikovým průměrem, který dosahuje 4,5 procenta. Problémem je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou – firmy hledají profese, které mezi uchazeči chybějí.
Které konkrétní profese tedy zaměstnavatelé hledají?
Mezi nejžádanější profese patří například stavební a montážní dělníci, řidiči nákladních automobilů, uklízeči, obsluha strojů a zařízení, kuchaři, číšníci a servírky. Bohužel mnoho neobsazených míst je na méně kvalifikovaných, a tudíž i hůře placených pozicích, o které není mezi klienty příliš velký zájem. Tato volná místa jsou pak často obsazována cizinci. Velká poptávka je také po specializovaných technických pozicích v oboru elektro, kde máme bohužel stále méně odborníků. Většina klientů si najde práci do šesti měsíců. Je pár měsíců po prázdninách.
Navýšila se nezaměstnanost i kvůli tomu, že se na pracovních úřadech hlásí absolventi středních a vysokých škol?
Ano, po prázdninách se tradičně zvyšuje počet absolventů a mladistvých v evidenci. V září v kraji přibylo přes 400 absolventů, celkem jich je v kraji evidováno 1 156. V Plzni pak v září přibylo absolventů 60 a celkem jich evidujeme 330.
Kteří absolventi najdou práci rychle?
Nejrychleji se uplatňují absolventi technických a IT oborů, učitelé a zdravotníci. Naopak déle práci hledají absolventi humanitních, uměleckých i ekonomických oborů, kde je konkurence mezi uchazeči vysoká a nabídka pracovních míst často neodpovídá počtu absolventů. Vyšší nezaměstnanost je i u oborů zaměřených na životní prostředí. V praxi se ukazuje jako optimální úzká spolupráce škol a zaměstnavatelů. Studenti často nastupují k zaměstnavateli, u něhož byli na praxi.
Máte pro absolventy oborů, kteří hledají práci těžko, nějaké speciální programy k jejich rekvalifikaci?
Klientům do 30 let nabízíme účast v projektu Záruky pro mladé, který zahrnuje individuální poradenství, pomoc s orientací na trhu práce a podporu při hledání zaměstnání. V rámci tohoto projektu můžeme klienty podpořit nejen rekvalifikací, ale také zprostředkováním odborné praxe s finančním příspěvkem pro zaměstnavatele. Firma může pro absolventa vyčlenit zkušeného pracovníka – mentora, který ho zaučí, my práci mentora firmě proplatíme. Mladé bez vzdělání také motivujeme k návratu do školy. Často se totiž setkáváme s tím, že zanechají studia na střední škole. Pomáháme jim s návratem, protože přeci jen s maturitou nebo výučním listem se jim práce hledá snadněji než pouze se základním vzděláním. Cílem všech našich těchto aktivit je, aby mladí lidé po škole co nejrychleji nastoupili do pracovního života – ideálně v oboru, který je baví a má perspektivu. Úřad práce se zapojuje do festivalu Posviť si na budoucnost, v němž se žákům posledních ročníků základních škol představují se svou nabídkou studijních programů školy střední. Letošní ročník se konal 16. až 18. října v TechToweru, jenž patří pod Správu informačních technologií města Plzně.
Když se nyní obrátíme k jiné věkové kategorii 55+… Stále si zaměstnavatelé myslí, že je to generace, která nerozumí moderním technologiím a neumí jazyky, a proto hůře hledá práci?
Pro tuto cílovou skupinu často není jednoduché najít novou práci. Přetrvávají předsudky zaměstnavatelů, že se jedná o málo flexibilní generaci, která nemá potřebné znalosti technologií. Ve skutečnosti jsou však velmi loajální a spolehliví, mají výbornou pracovní morálku a dlouholeté zkušenosti. A je mýtus, že dnes je na každé pracovní místo potřeba angličtina. Ze zkušeností víme, že takových pracovních pozic je minimum. Angličtina nebo němčina jsou potřeba například ve středním a vyšším managementu v nadnárodních společnostech, kde je nutné, aby se manažer domluvil se svými šéfy, kteří jsou z jiné země.
Jakou pomoc nabízíte generaci 55+?
Máme pro ně projekty Věk není překážkou nebo Šance na práci, kde kromě rekvalifikací a poradenství lze poskytnout podporu formou příspěvku na mzdu u nového zaměstnavatele.
Máte pro tuto věkovou kategorii připravené nějaké speciální rekvalifikace?
Nedá se říci, že by byly některé rekvalifikace přímo zaměřené na tuto cílovou skupinu. Úřad práce nabízí širokou škálu rekvalifikací a snaží se podpořit klienty právě v oblasti, kde si nejsou jisti a potřebují zvýšit svoji kvalifikaci. Často jsou to právě kurzy obsluhy počítačů, počítačová gramotnost nebo digitální gramotnost. V případě potřeby úplné změny profese můžeme i těmto klientům pomoci vybrat vhodnou rekvalifikaci, například s ohledem na jejich zdravotní stav a podobně. Klienti tyto kurzy většinou vůbec neplatí, pouze v některých výjimečných případech je požadována finanční spoluúčast.
Jak je mohou vybrat a přihlásit se?
Na webových stránkách Úřad práce ČR zájemce najde kolonku Vzdělávání a rekvalifikace nebo může jít rovnou na web www.jsemvkurzu.cz. Přihlásit se může každý, nejen ten, kdo už je bez práce, ale i ten, kdo přemýšlí, že by práci změnil, ať už třeba kvůli vyhoření, nebo zdravotním problémům a podobně. Ten, kdo práci má, se může zaregistrovat jako zájemce o zaměstnání, tuto klientskou kategorii jsem zmiňovala již na začátku rozhovoru. Kdo je bez práce, ohlásí se při výběru kurzů jako uchazeč o zaměstnání. Obě kategorie se při výběru rekvalifikací hlásí například prostřednictvím bankovní identity či Mobilního klíče eGovernmentu. Po přihlášení si pak mohou z nabídky rekvalifikačních kurzů vybírat. V nabídce jsou on-line kurzy i kurzy prezenční. Jedná se o databázi Ministerstva práce asociálních věcí, kterou spravuje právě Úřad práce a která umožňuje klientům přihlásit se na rekvalifikaci nebo na kurz digitálního vzdělávání odkudkoliv, z mobilu, z počítače, z práce nebo z pohodlí domova, klient tak vše vyřeší on-line. Považuji to za skvělou službu pro širokou veřejnost, která má zájem se vzdělávat.
Dá se vůbec i v oblasti rekvalifikačních kurzů mluvit o nějakých trendech?
Ano, i trh práce má své trendy, neustále se mění podle toho, co firmy potřebují, jak se vyvíjejí technologie nebo jaké dovednosti lidem chybí. Rekvalifikační kurzy jsou jedním ze způsobů, jak se na tyto změny připravit. Pomáhají lidem získat nové znalosti a najít uplatnění v oborech, kde je nedostatek pracovních sil. Největší zájem je dlouhodobě o kurzy zaměřené na digitální dovednosti, IT, logistiku, technické obory nebo sociální služby. V poslední době ale roste i zájem o kurzy, které se věnují umělé inteligenci – lidé se chtějí naučit, jak ji využívat v běžné práci, třeba při plánování, komunikaci nebo práci s daty. Cílem je, aby se technologie staly pomocníkem – ne překážkou. A rekvalifikace jsou skvělou cestou, jak se na budoucnost připravit.
Jací jsou vaši klienti? U části veřejnosti převažuje představa, že někteří chtějí jen sociální dávky, ale nechtějí pracovat…
Skladba našich klientů je opravdu pestrá. Dá se říci, že výrazně převažují ti, kteří mají zájem pracovat a místo si brzy buď sami, nebo za pomoci úřadu rychle najdou. Někteří klienti jsou ve složité životní situaci, mají dluhy, exekuce, závislosti na drogách nebo alkoholu, jsou bez domova, škála problémů je obrovská a někdy dochází k jejich kumulaci. Takovým klientům se věnují jak pracovníci zaměstnanosti, tak nepojistných sociálních dávek, spolupracujeme s neziskovými organizacemi, Probační a mediační službou a dalšími institucemi. Z pohledu bezpečnosti i prevence a edukace našich zaměstnanců nám pomáhá Městská policie Plzeň a Policie ČR. Patří jim díky za skvělou spolupráci.
Úřad práce – Plzeňský kraj
- Krajská pobočka má 6 kontaktních pracovišť: Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever, které byly loni sloučeny do jednoho pracoviště, dále jsou pobočky v Rokycanech, Klatovech, Domažlicích a Tachově. • Celkem má krajská pobočka 500 zaměstnanců.
- Úřad práce v Plzeňském kraji se každý měsíc stará o tisíce klientů, ať už se jedná o uchazeče a zájemce o zaměstnání, nebo o žadatele o dávky hmotné nouze a státní sociální podpory.
- Na podporu zaměstnanosti má Úřad práce řadu projektů pro různé skupiny obyvatel. Mimo ty popsané v rozhovoru to jsou například Šance na práci v Plzeňském kraji pro osoby ohrožené sociální exkluzí, Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením nebo Nová etapa pro lidi ve věku 30 až 54 let.
- Aktuálním trendem Úřadu práce je digitalizace, tedy usnadnění a zjednodušení komunikace klientů s úřady a naopak. Má dvě vlajkové lodě: klientskou zónu Jenda a databázi rekvalifikací a kurzů digitálního vzdělání Jsem v kurzu.
- Letos v říjnu byla zavedena dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Sloučila dohromady čtyři dosavadní klíčové dávky Státní sociální podpory: příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, přídavek na dítě a doplatek na bydlení. Spolu s tím proběhla jejich digitalizace, tedy lze ji vyřídit on-line prostřednictvím klientské zóny Jenda.
- Na podzim bylo evidováno v Plzeňském kraji 15 707 uchazečů o zaměstnání a část těchto uchazečů tvořilo 1 890 cizinců, z toho jich 784 bylo ze zemí EU.
Pavla Janovská
- Nastoupila na Úřad práce hned po ukončení studia informatiky na Západočeské univerzitě v Plzni.
- Během let prošla řadou pozic od informatika přes řízení evropských projektů a ředitelku odboru zaměstnanosti.
- Od ledna 2024 je ředitelkou krajské pobočky Úřadu práce.
- Její úkolem je nyní provést krajskou pobočku rozsáhlou digitalizací a změnou řady klíčových agend a zajistit, aby všechny změny proběhly v našem kraji hladce pro klienty i zaměstnance. Zdůrazňuje, že se to daří hlavně díky skvělému týmu, který kolem sebe má.
Text: Hana Josefová
