Na území města Plzně se pohybuje 241 lidí bez domova, zjistila výzkumná studie
Foto z prezentace výsledků studie Fenomén bezdomovectví, 17.3.2014 ve sněmovním sále radnice
Město Plzeň si nechalo zpracovat výzkumnou studii k problematice bezdomovectví, aby zjistilo, kolik lidí bez domova se v Plzni pohybuje a jestli jsou pro ně k dispozici odpovídající sociální služby s dostatečnou kapacitou. Studie zadaná odborem sociálních služeb magistrátu a zpracovaná katedrou sociologie Fakulty filozofické ZČU v Plzni zahrnovala vedle plošného monitoringu lokality a kvalitativního výzkumu v rámci dvou diskuzních skupin, také samotné dotazníkové šetření v terénu.
Bezdomovectví je fenomén, kterému je ve stále větší míře věnována pozornost jak ve světě, tak v České republice. Stalo se nedílnou součástí všech velkých měst, která představují spádové oblasti socio-ekonomického života. „Naším záměrem a zároveň cílem studie bylo zmapovat pohyb bezdomovců na území města Plzně v závislosti na jejich životní situaci, to znamená osob přebývajících na ulici, v noclehárnách, azylových domech, pobytových zařízeních pro ženy, a zároveň analyzovat jejich potřeby i povědomí o poskytovaných sociálních službách,“ uvádí Alena Hynková, vedoucí odboru sociálních služeb magistrátu.
Hlavní pozornost řešitelů byla upřena k osobám patřícím do kategorie zjevného bezdomovectví, tedy k lidem, kteří se nacházejí během dne ve veřejném prostoru, jako je náměstí, ulice, parky, okolí obchodních zařízení nebo veřejná doprava, a kde dochází mezi nimi a ostatními obyvateli města k pravidelnému kontaktu.
Samotné šetření v terénu se uskutečnilo 8. února 2014. „Toho dne bylo na území města Plzně nalezeno 241 osob, které patří do kategorie zjevného bezdomovectví. Je však nutné podotknout, že pro sběr informací byl zvolen nejstudenější měsíc a sčítání a rozhovory se prováděly v místech přespávání. Řešitelé vycházeli z předpokladu, že osoby, které budou během sčítání zjištěny, ve skutečnosti představují nejnižší možný počet, protože může-li si někdo zajistit ´bydlení´ ať v podnájmu, v privátní ubytovně nebo ve sklepě, učiní to. A naopak. S přibývajícím teplejším počasím bude lidí na ulici podle všech indicií uvedených ve studii vždy už jen více,“ sděluje Alena Hynková.
Tazatelé našli celkem 140 osob bez přístřeší v noclehárnách a azylových domech. Na ulici jich pobývalo 101. Přespávaly v rozpadlých garážích, zahradních domcích, ve stanech, svépomocí zbudovaných přístřešcích, výměnících nebo kontejnerech.
Zhruba každý šestý bezdomovec na území města Plzně je starší 55 let a zároveň je odkázán v lepším případě na noclehárnu, v horším nocuje bez střechy nad hlavou. Z celkového počtu osob bylo 64 % mužů a 36 % žen. Nejvíc osob pobývá na ulici déle než pět let, a to celých 42,9 %. Největší skupinu lidí bez domova tvořili občané s trvalým bydlištěm v Plzni 47,5 % a Plzeňském kraji 18,9 %. Z celkového počtu bezdomovců zjištěných na území města bylo 23 % cizinců. Bezdomovectví je nejen pro Plzeň jevem, který nelze vyřešit s okamžitou a definitivní platností. „Je evidentní, že s ohledem na ekonomický a sociální význam lokality bude město Plzeň i nadále místem, jehož součástí budou bezdomovci. Domníváme se, že počty bezdomovců budou stoupat, a to především s ohledem na zesilující ekonomické tlaky, které postihují už nejen nižší, ale i střední třídy,“ doplňuje Alena Hynková.
„Pokud nebude na úrovni města vytvořena a přijata dlouhodobější koncepce řešení fenoménu bezdomovectví, budou všechny kroky jen nárazové povahy a většinou budou sklouzávat pouze k volání po rychlém, represivním řešení. Nedojde-li následně k samotné realizaci koncepčních kroků směrem k řešení problematiky zjevného i nezjevného bezdomovectví, lze v situaci zvyšujícího se sociálního napětí v České republice očekávat nárůst konfliktů, které se ve velkých městech typu Plzně budou jen intenzifikovat. Pozitivním faktem v tomto ohledu je, že se velká česká města začínají tímto tématem zabývat a hledají nástroje a strategie, jak danou věc řešit, a to nejen proto, že se bezdomovci stávají nedílnou součástí života ve městech, ale i proto, že o kvalitě společnosti nejlépe vypovídá to, jak se stará a jak zachází se svými nejslabšími,“ uzavírá za řešitele vedoucí katedry sociologie docent Jan Váně.
Odhadovaný počet potenciálních bezdomovců v České republice v roce 2012 byl podle údajů uvedených v Koncepci prevence a řešení problematiky bezdomovectví do roku 2020 zpracované MPSV až 100 tisíc osob.