Městský archiv usiluje o prohlášení vzácných dokumentů za archivní kulturní památky
Cenné archiválie města, jako jsou například čtyři zlaté buly vydané pro Plzeň v letech 1434 až 1627 nebo kniha žalmů z druhé poloviny 13. století, by se mohly stát archivními kulturními památkami. Archiv města Plzně požádá o prohlášení vybraných dokumentů odbor archivní správy Ministerstvo vnitra České republiky. Postup dnes schválila Rada města Plzně. Plzeňský městský archiv má ve svých fondech zatím jedinou archivní kulturní památku, a tou je rukopis hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka z roku 1834.
„Ve fondech našeho archivu se nachází řada mimořádně cenných archiválií. Jde o dokumenty důležité jak z hlediska poznání historie města a jeho vývoje, tak i jeho hospodářského a politického významu,“ uvedl první náměstek primátora Martin Baxa. Za archivní kulturní památky mohou být prohlášeny archiválie, které mají mimořádný význam pro dějiny obecné, národní nebo regionální, pro dějiny vědy, techniky nebo kultury, a to vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo svým vnějším znakům.
Jde o tyto archiválie:
1. Nejstarší plzeňský typář (pečetidlo) pocházející z období kolem roku 1300 spolu s listinou ze 17. 4. 1307 s prvním dochovaným otiskem tohoto pečetidla.
2. Soubor čtyř zlatých bul vydaných pro město Plzeň (1434–1627).
3. Soubor dvou erbovních privilegií polepšujících znak města (1466, 1578).
4. Liber judicii (1407–1411), nejstarší městská kniha (latinská) ve fondech Archivu města Plzně, první kniha soudní.
5. Osecký žaltář (kniha žalmů) z druhé poloviny 13. století. Latinský rukopis o 142 pergamenových listech vel. 18 x 25 cm s deseti celostránkovými iluminacemi ze života Kristova.
„Institut archivních kulturních památek je důležitým nástrojem z hlediska ochrany a propagace Národního archivního dědictví. Prohlášení vybraných archiválií za archivní kulturní památky nepředstavuje zvýšení finančních prostředků na jejich ochranu a uložení, jde zejména o prestižní záležitost, “ řekl vedoucí Archivu města Plzně Adam Skála. Doplnil, že městský archiv má zatím jedinou archivní kulturní památku, a tou je rukopis hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka z roku 1834, jež byla uvedena ve Stavovském divadle v Praze ve stejném roce.
Tylův rukopis o 59 stranách v polotuhé vazbě se po jeho úmrtí pravděpodobně stal majetkem matky jeho dětí herečky Anny Forcheimové-Rajské, která se čtyři roky po Tylově smrti provdala za Josefa Ladislava Turnovského. Právě Turnovský později daroval Fidlovačku Městskému historickému muzeu v Plzni, které vzniklo v roce 1878, a jehož součástí byl v té době i městský archiv. A v jeho fondech rukopis zůstal i po oddělení archivu od muzea v roce 1948.
Text: Eva Barborková
