Do Ateliéru Jiřího Trnky láká na tři sta originálních artefaktů

Galerie Jiřího Trnky hostí výstavu svého jmenovce, plzeňského rodáka a světově uznávaného výtvarníka. Prostory vzhledem k rozsahu poskytla i Galerie města Plzně. S autorem konceptu Janem Trnkou, potomkem Jiřího Trnky, spolupracoval Noro Držiak, laureát Českého lva za film Alois Nebel, architekt Miroslav Vavřina, kurátor Marcel Fišer z Galerie výtvarného umění v Chebu nebo Jakub Hora jako výkonný producent.

Multimediální výstava zachycuje Jiřího Trnku v klíčových okamžicích a životních tématech. Zahrnuje kolem tří stovek originálních artefaktů, mezi nimi původní divadelní loutky z 20. a 30. let dvacátého století, obrazy, grafiky a plastiky, původní filmové loutky, ucelenou sbírku originálních ilustrací nebo kopie filmového, řezbářského a výtvarného ateliéru umělce.

„Návštěvník se například ocitne v dobovém studiu loutkového filmu, které obsahuje i repliku původního pracoviště animátorů doplněnou o současnou techniku umožňující zájemcům vyzkoušet si jejich náročnou práci,“ uvádí výtvarník Jan Trnka. Prostřednictvím filmových a animačních kouzel se divák ocitne v minulosti vzdálené desítky let, vstoupí do umělcovy snové reality, setká se s protagonisty jeho filmů a ilustrovaných knih, spatří na pár okamžiků svět jeho očima.

„Vzdát hold takové osobnosti, jako je Jiří Trnka, považuji za povinnost projektu Evropské hlavní město kultury. Trnkovo dílo je navíc jedinečným pojítkem tradice a novátorské budoucnosti, což dokazuje i složení tvůrčího týmu. Chceme se Trnkou nechat inspirovat v naší práci se současnými animátory, v oblasti digitálního umění a v objevném myšlení postaveném na řemeslné dokonalosti,“ říká programový ředitel projektu Jiří Sulženko.

„Táta pro mě byl výjimečný, jedinečný. Jeho osobnost mám spojenou s dalšími lidmi, jako byli třeba Werich, Voskovec nebo Brdečka. To byl svět, který s jejich smrtí absolutně zanikl, zdá se mi. Byli velmi vzdělaní a zábavní, měli dobré školy, a přestože prodělali válečné martýrium, nebyli tak zdeptaní a demotivovaní dobou jako poválečné generace. Pro mě byl zážitek vůbec být mezi takovými lidmi. Samozřejmě jsem vyrůstal na otcových knihách. A čím jsem starší, tím více oceňuji a vychutnávám si tátovy filmy, které mne jako dítě nebavily. Stále v nich objevuji něco nového, pěkného, zábavného,“ vzpomíná na svého otce Jan Trnka.

Výstava, která je součástí jedné z osmi významných akcí projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, je veřejnosti otevřena od 17. ledna a potrvá do 10. května 2015.

Fotogalerie