Divadelní hra Plzeň 1953 odhaluje pohnuté události z historie města

Foto: P. Křivánek

Dokumentární drama reflektující pohnuté události z historie Plzně, které odstartovala 1. června 1953 bouřlivá reakce zaměstnanců Škodových závodů na vyhlášení měnové reformy, uvedlo ve světové premiéře Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Titul je pokračováním výrazné dramaturgické linie činoherního souboru pramenící z živé historie města, jeho problémů a témat. Autor a současně režisér hry Plzeň 1953 Ján Šimko se nechal inspirovat nejen historickými prameny, ale také vzpomínkami pamětníků a jejich potomků. Celý děj je čistě fiktivní, postavy mají reálné předobrazy, ale ve skutečnosti je většina jejich dialogů i konání autorskou fikcí.

„Příběh plzeňského prvního června je možné vyprávět z mnoha úhlů. Pro divadlo je to příběh traumatický, protože většinu herců si lidé pamatují z protipochodu a připisují jim symbolické stržení Masarykovy sochy. Málokdo se zajímá o to, kdo v té době rozkaz k protipochodu vydal, kdo udával, vystěhovával nebo týral odsouzené u výslechů. Herci sehráli jakési divadlo ve veřejném prostoru a zkreslená zpráva o něm zůstala v paměti jako zkratkovitá zpráva o událostech toho dne,“ řekl ke své tvorbě Ján Šimko.

Příběhem hlavního hrdiny, obdivovaného a neprávem odsouzeného herce Bohumila Vávry, provádí diváky Martin Stránský, dále v inscenaci hrají Jan Maléř, Zdeněk Mucha, Jana Kubátová a Apolena Veldová.

Cílem divadelní hry je poodhalit různorodé úhly pohledu na inkriminovanou dobu, poukázat na nedokonalost a ovlivnitelnost lidské paměti a zdůraznit důležitost tragických lidských osudů oproti velkým dějinným symbolům.

• Další informace najdete na www.djkt-plzen.cz.

Text: Eva Kriegerová